Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací |
Přijmout všechny cookies Personalizovat |
Přijmout zvolené cookies |
Zavolejte nám
+420 775 791 057
Někdy se foniu přezdívá „nová quinoa“. Kromě toho má i sympatický český název: rosička útlá.
Je přirozeně bezlepková. Ze všech obilovin je nejbohatší na vápník a stejně tak je i vydatným zdrojem bílkovin.
A co je na ní tak výjimečného? V prvé řadě obsahuje mnoho prospěšných látek užitečných také pro zmíněné skupiny lidí. Zároveň je ale nenáročná na pěstování. Dobře roste v chudých půdách a snáší i velká sucha. Ostatně proto je tak důležitou plodinou právě v západní Africe. A v neposlední řadě ji lze poměrně rychle sklízet, nejranější odrůdy už do 13 týdnů po vysetí. To všechno z ní dělá skvělý zdroj potravy, dostupný navíc i v nepříznivých dobách a v místech s nepříliš vhodnými zemědělskými podmínkami.
V moderní hantýrce bychom ji mohli zařadit mezi superpotraviny, podobně jako třeba quinou. Však se také někdy foniu přezdívá „nová quinoa“. Kromě toho má i sympatický český název: rosička útlá.
Je přirozeně bezlepková. Ze všech obilovin je nejbohatší na vápník a stejně tak je i vydatným zdrojem bílkovin. Kdo se vyhýbá živočišným produktům nebo trpí intolerancí laktózy, fonio určitě ocení. K tomu obsahuje látky s nízkým glykemickým indexem a má příznivý vliv na inzulínovou senzitivitu, což v překladu znamená, že je ideální součástí jídelníčku diabetiků. Nemluvě o obsahu minerálů, vlákniny a dalších cenných živin.
Pokud jste tedy dosud fonio neznali, je na čase jej vyzkoušet. Třeba jako alternativu k rýži, kuskusu nebo už zmíněné quinoe. Jako přílohu, do polévek, salátů nebo plněných paprik. Z mouky nebo krupice zase připravíte skvělé kaše nebo pečivo. Využití je prostě všestranné a chuť delikátní, s jemnými oříškovými tóny.
Fonio je významnou plodinou v celém pásu zemí od Senegalu až po Čad. Pěstuje se na cirka 920 000 hektarech s produkcí asi 700 000 tun ročně. Největší porce z těchto čísel přitom připadá na Guineu, kde pěstitelé vyprodukují na 500 000 tun. Je to také prý vůbec nejstarší obilovina známá v západní Africe a údajně se tu pěstuje už víc než 5000 let. Lidé nezřídka dodnes výpěstky zpracovávají ručně. Od tradičního způsobu mlácení obilí, které bývá doménou mužů, po oddělování zrn od slámy pomocí košů, což naopak mívají na starosti ženy. Mechanizace se ale postupně dostává ke slovu.
poslední komentáře